rychle dělej blbce

„Co ten zákaz vjezdu tady?" povídám ustaraně posádce, kterou odvážím z rodinné oslavy. „Neřeš, to projeď," znělo poučení ze zadní řady. Noha na malinkou chvíli sklouzla z pedálu, aby se na něj opět vrátila a drobně jej sešlápla.

Nerad porušuji předpisy. Upřesním to, nerad porušuji dopravní předpisy. Všehovšudy jsem dostal jedinou pokutu za to, že můj okřídlený Pegas, alias Škoda Rapid ročník osmdesát šest, postrádal zástěrky. Ještě se doznám k možná desítce roztomilých vzkazů za stěračem za špatné parkování, plus několik neobjednaných botiček za parkování údajně ještě horší. Ale nikdy, opakuji nikdy! jsem nedostal pokutu za rychlou jízdu. Tedy u nás v Čechách myslím. Ale, je to už drahně let, povedlo se mi zaplatit za rychlost dvakrát v rozmezí jedné hodiny ve dvou státech. Fakt, nekecám.

...

Zpáteční cesta s partou od móře z Chorvatska. Slovinsko projedeme okreskama, budeme se kochat krajinou a ušetříme pár fufníků za dálnici. Tak zněl plán. Mají tam krásná pole, to ano, ale taky v tom poli mají cedule označující začátek vesnice. Automaticky sundávám nohu z plynu a dobrý kilometr se ploužím pomalu k prvnímu stavení. Mezitím mě mijí círka desítka aut, která se kolem mě přežene téměř nadzvukovou rychlostí. Oni nejeli rychle, oni letěli moc nízko. Alespoň takové vysvětlení mám proto, že tyhle letce radar nezaznamenal, ale můj šnečí pohyb ano. Malý krpatý mužík v kombinéze si teatrálně zatleskal a velký maskulinní pandrhola šermujíce mi s plácačkou před obličejem, jal se mě informovat o tom, že jsem překročil rychlost o celých šest kilometrů v hodině. Kolem prosvištěla další stíhací peruť a mně to přišlo k smíchu. „Jan, ty nesmát, ty platit!" Móóóóc peněz chtěli. „Tak bando, vyklopte ušetřený fufníky," a informuji partu, že mám už jen pár marek. „Nemůžou ti nic udělat, nic mu nedávej," zněla jedna rada. „Rychle dělej blbce," zněla druhá. Dodnes nevím, jestli to mělo být: rychle, dělej blbce, a nebo rychle dělej blbce. Udělal jsem obé. „Já nemít peníze, já být chudá česká kluk," ukazuju peněženku ve finančním vakuu. „No interesente!" Zahřměl ten velký a plácačka mu zvadla. Malý si opět zatleskal. Sbalili svůj radar i můj pas, a pěkně si mě převezli mezi dvěma policejními vozy až na tamní služebnu. „Jan, ty ráno soud v devět tady," podával mi ten velký nějaký canc při potlesku toho krpatýho. Vyhráli. Za půl hodiny jsem sázel na plech obrovitánskou hromadu tolarů a lip (tvrdší měnu nechtěli, nebo spíš neznali) za doprovodu mohutného aplausu od skřeta. Ten velký se gebil jako debil. „Interesante!" Schrábl peníze, vrazil mi pas, stvrzenku nikoliv.

Za dvacet minut se vyškrábeme do Alp a tunelem sjíždíme k Rakouským hranicím. Vyhazuji kvalt a auto si jede svou kinetickou energií nesnědených lančmítů o trochu rychleji než je povolená šedesátka a přibržďuji si až když dojedu několik aut před sebou. Fronta krátká, u okýnka celníků se každé auto na chvíli zastaví, z okýnka vykoukne natažená ruka celníka a gestem pouští auta za hranice. Ovšem na mě ukazuje jiné gesto. Podám mu pasy, celník si v nich zalistuje a že si mám prý zajet bokem. Po té ke mně přijde a vysvětluje mi, že mají v tunelu nastavený radar na pětaosmdesátku, přestože je v něm povolená pouze šedesátka. A protože jsem jel téměř devadesátkou, musím zaplatit pokutu. V šilinkách samozřejmě, dodal slušně a zdvořile. V hlavě přibližná kalkulace vypočetla, že i když je pokuta třikrát menší než ve Slovinsku, peníze už dohromady nedáme. Polil mě pot. Začal jsem tedy vysvětlovat, rovněž slušně a zdvořile, že poslední hotovost jsme nechali ve Slovinsku taky za rychlost, že tedy jaksi máme menší problém s úhradou. „Main gott!" Spráskl ruce a zmizel v kukani a tu pokutu zaplatil za mě. Po několika minutách se vrátil a na rozložených novinách ukazoval aktuální kurzy světových měn. My jsme mezitím nastřádali do čepice vše co jsme měli. Ten výraz, když spatřil změť korun, šilinků, marek, kun, tolarů, několika zlotých a dvou krabiček cigaret, k nezaplacení. Zamžikal očkama a popřál šťastnou cestu. „So. Gerade aus und langsam, ja?" 

Zavřený úsek silnice s novým asfaltem přímo lákal. Navíc objížďka by byla na dobrých deset minut a já potřeboval ještě maximálně padesát metrů, abych odbočil ze zákazu do blízkého sídliště. No jo, tak to projedu teda, nó. Ujedu dvacet metrů za značku zákazu a periferně vidím schované auto s majáčky za budkou tramvajové zastávky. „Četníci," suše konstatuji. „Kde?" Padne dotaz přesně v momentě, kdy začne majáček blikat. V autě se rozhostí úžasné ticho. Poslušně hodím blinkry a zastavím. „Se mi pěkně prodražíte," postěžuji si na oko. „Tak dělej blbce!" Boha jeho, já to mám i v rodině. Začnu se smát a deru se z auta.

„Chlapi já vim, já vim," zvedám ruce nad hlavu jako bych se vzdával. Muže z Kobry 11 to zastaví v chůzi. „Tak to dáme za kilo?" Dali. A protože jsem byl hodný, dostal jsem i obrázek v podobě bločku…

...

Stejně, že oni ty hranice měly něco do sebe, co? A hele těch všeljakejch fufníků po kapsách, co? Hranice jsou fuč, fufníky taky. Jen blbců, se mi zdá, je čím dál víc bez ohledu na rychlost. Tak aspoň že ten lančmít je co býval.

;)

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Dlouhý | sobota 20.2.2016 21:21 | karma článku: 28,61 | přečteno: 1286x
  • Další články autora

Jan Dlouhý

naučte se utíkat

Metro bylo poloprázdný a naproti seděl hodně divný chlap. Kymácel se a něco si mrmlal pro sebe. „Není to náhodou takovej ten pošuk?“ zeptal se mě syn. „Není,“ uklidňuju jeho i sebe, ale nepříjemný pocit se rozlézal po celém těle.

10.6.2017 v 21:21 | Karma: 28,45 | Přečteno: 1098x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Dlouhý

jako magor aneb to já v tvým věku

„Čemu se tlemíš!?“ konsternovaně pozoruju svého dvanáctiletého syna. Celý se zalyká, koulej se mu slzy po tváři a sotva popadá dech. Koukne na mě a začne se smát ještě víc. Jako magor. „Vraťte mi syna,“ protáčím panenky k nebi.

27.5.2017 v 21:21 | Karma: 29,62 | Přečteno: 1035x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Dlouhý

dejme jim to najevo

„Splnila jsem mu všechno. Všechno! A von? Ani neřek, že mě má rád, že prej to je přece jasňačka. Ani kytku mi nekoupil, neobjal mě, nepřekvapil. Dyť von mi ani k vánocům nedal dárek. Jen peníze do obálky ať si koupím něco sama!“

13.5.2017 v 21:21 | Karma: 32,59 | Přečteno: 1567x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Dlouhý

udělat si radost dámou nebo udělat radost dámě?

Seděla o stoleček dál. Před sebou právě zalitou kávu, nohu přes nohu, a v ruce cigaretu na špičce, se kterou si dlouze hrála než si ji zapálila. Všimla si, že ji delší dobu pozorujuju. Pokývla hlavou na pozdrav a usmála se na mě.

6.5.2017 v 21:21 | Karma: 31,10 | Přečteno: 1021x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Dlouhý

radši vztyčený prostředníček než němá ignorace pozdravu

„Jak že? Ani slušné pozdravení, jak stav můj, i jméno mé si vyžadují, nedovedeš dát? Ty věru nevíš čeho slušný mrav si žádá? Tedy ztrestám tě!“ Tak tahle replika z Hurvínka mi naskakuje vždy, pokud mi kdokoli neodpoví na pozdrav.

15.4.2017 v 21:21 | Karma: 33,52 | Přečteno: 1339x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média

6. května 2024  12:35

Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...

S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti

6. května 2024  12:02,  aktualizováno  13:46

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“

6. května 2024  12:46,  aktualizováno  7.5 9:13

Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Jeden za šest, dva za deset. Překupníci ošidili na hokejovém MS už stovky lidí

13. května 2024

Premium Jeden za šestku, dva za desítku, říká u vstupu do metra Českomoravská v Praze u areny zhruba...

Nábor do ochranky pro olympiádu v Paříži selhává. Chybí osm tisíc lidí

13. května 2024

Premium Nedostatek bezpečnostních pracovníků na nadcházející letní olympiádě v Paříži vyvolává vážné obavy...

Ženské hlídky střeží ekvádorský amazonský prales. Chrání řeky i rodnou půdu

13. května 2024

Říkají si Yuturi Warmi a rozhodly se, že svůj domov, ekvádorský amazonský prales, budou chránit...

Po zřícení obytné budovy v Belgorodu zemřelo 12 lidí, úřady obviňují Ukrajinu

12. května 2024  11:48,  aktualizováno  23:04

Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná budova, podle úřadů v důsledku...

Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA

HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...

  • Počet článků 101
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3178x
představte si fotograii, na které je kolotoč.. takový ze starých časů, se zdobenou stříškou, velkými koni, draky a tak, sedí na nich lidé a točí se a záběr je zastaví v pohybu a jsou z nich rozmazané barevné šmouhy.. stojím před kolotočem, zády k němu (černobíle), ne příliš daleko, můžu se kdykoliv otočit, splynout s vířícími barvami, ale dost daleko na to, aby mě ta neosobní rychlost nepohltila.. prý mám na výběr.. říkala to Virginie ;)

dlouhy.jan@email.cz