ohnout rohy, nastřihnout a přeložit
Vyšel z obchodu, měl v ruce několik tašek s dárky. Mezi několika málo poletujícími vločkami přemítal, čím by ještě někomu udělal radost. Bylo mu něco málo přes dvacet, peněz vydělával dost a životem proplouval se zjevnou samozřejmostí. Užíval si. Ale k smrti nerad balil dárky. Z nejhonosnější ulice zamířil do největšího a vlastně jediného obchodního domu ve městě. Musí koupit balicí papír. Vyšel do druhého patra pseudokomunistické budovy a zíral na cedulku: zabalíme Vaše dárky. Tahle novinka se mu nadmíru zamlouvala. Postavil se do fronty, která se jen pomalu sunula k pultu, kde dvě ženy aranžovaly cokoliv tak, že rozbalit to cokoliv snad ani nikdo nechtěl.
Než došel na řadu, pozoroval tu krásnou okatou černovlásku. Neustále se usmívala a vyzařovala ze sebe cosi, co nedokázal identifikovat, ale moc se mu to líbilo. Její prsty se s papírem mazlily a tvořily i z jednoduché blbůstky překrásný dárek. Měl štěstí, vyšla na něj. Vyndával jeden dárek za druhým a měl radost, že jich má tolik. Věnovala se jen jemu. Ptala se, pro koho je ten a ten, a podle toho vybírala papír, stuhy, ozdoby. Cítil její parfém, viděl rarášky v očích a naslouchal jejímu hlasu. Měl z toho sucho v ústech, bál se pohnout. Byl vzrušený tak, jak jen kluci v jeho věku mohou být. Pozoroval koncert prstů, ohnout růžky, nastřihnout a přeložit. V očích hledal, jestli by ho chtěla. Snad s ním i flirtovala, ale jistý si nebyl. Hledal odvahu do posledního dárku a … nenašel ji. Poděkoval, zaplatil a odešel.
Nemohl usnout a myslel na ní, moc jí chtěl. Hned druhý den koupil rukavice jako dárek pro sebe a jako záminku. Vyzbrojil se růží a odvahou a znovu se postavil do fronty k balení dárků. Všimla si ho. Vyměnil si s ní několik pohledů a úsměvů. Tetelil se blahem. Než došel na řadu, přistoupil k černovlásce jiný muž mimo čekatele na balení, a začali se spolu bavit. Je to její chlap? Nevěděl. Ale bylo mu jasné, že je něco špatně. Balila mu jeho rukavice a povídala si s tím mužem. Odvaha byla pryč, a přitom mu černovláska úsměvy naznačovala, aby odvahu měl. Nedokázal to, pochyboval, proč by vlastně chtěla tak krásná ženská tak mladého kluka? Oči mu pohasly. Růži nechal položenou na pultu. Poděkoval, zaplatil a odešel.
Po svátcích párkrát bloumal po obchodním domě, přál si jí potkat. Nestalo se a tak ji pouštěl z hlavy. Čas mu tehdá utíkal stejně rychle jako dnes. Spousty vjemů, akcí, žil kvapem.
A než se rozkoukal, stál s několika taškami plných dárků v nejhonosnější ulici ve městě, na dlažbu dopadalo několik málo sněhových vloček a on k smrti nerad balil dárky. Usmíval se. Přesně věděl, kam chce jít a proč tam chce jít. Zrychlil krok a toužil jí vidět. Jen ať tam je. Byla. Na tom samém místě, přesně po roce, ještě krásnější. Nespouštěl z ní oči, a když ho spatřila, poslala k němu zase ty její rarášky. Pustil před sebe někoho, aby mohl být u černovlásky. Zase mu balila dárky. „Kam jste v loni utekl?“ „Vypadalo to, že se to nehodí.“ Snažil si zachovat důstojnost. „Víte, v loni by to nešlo.“ A zase smějící se rarášci. Ohnula růžky, nastřihla a přeložila. Byl sebevědomější než před rokem, ale odvahu hledal stejně stěží. A tak plkal, jako by chtěl dohnat ten rok, co jí neviděl, nebo dost možná, jen sbíral odvahu. „Končím v sedm“, prohodila jako by nic a zastrčila si pramen vlasů za ucho. Došla mu slova. Ochromeně zíral a přitom chtěl křičet. Štěstím.
Stál ve svém oblíbeném kabátu, na kterém se pomalu usazovaly padající vločky. Srdce mu bušilo, tváře žhnuly a byl vzrušený tak, jak jen kluci v jeho věku mohou být. Podal jí růži, dal jí pusu, nabídl rámě. Pod botami jim křupal čerstvý sníh a on si ji odváděl do nejkrásnějšího roku svého života…
Průhlednou lepící páskou spojil nejdelší strany papíru. Uvědomil si, že je teď v jejím věku. Ohnout rohy, nastřihnout a přeložit. Obvázal pentlí, nůžkami nařasil. Tlustou fixou nadepsal jméno. Čitelně. Letos prvně si bude roznášející dárky moci přečíst jeho syn. Vzal dárek a uložil ho na dno skříně. Zavřel dveře a ještě dlouho se nepřestal usmívat.
Jan Dlouhý
naučte se utíkat
Metro bylo poloprázdný a naproti seděl hodně divný chlap. Kymácel se a něco si mrmlal pro sebe. „Není to náhodou takovej ten pošuk?“ zeptal se mě syn. „Není,“ uklidňuju jeho i sebe, ale nepříjemný pocit se rozlézal po celém těle.
Jan Dlouhý
jako magor aneb to já v tvým věku
„Čemu se tlemíš!?“ konsternovaně pozoruju svého dvanáctiletého syna. Celý se zalyká, koulej se mu slzy po tváři a sotva popadá dech. Koukne na mě a začne se smát ještě víc. Jako magor. „Vraťte mi syna,“ protáčím panenky k nebi.
Jan Dlouhý
dejme jim to najevo
„Splnila jsem mu všechno. Všechno! A von? Ani neřek, že mě má rád, že prej to je přece jasňačka. Ani kytku mi nekoupil, neobjal mě, nepřekvapil. Dyť von mi ani k vánocům nedal dárek. Jen peníze do obálky ať si koupím něco sama!“
Jan Dlouhý
udělat si radost dámou nebo udělat radost dámě?
Seděla o stoleček dál. Před sebou právě zalitou kávu, nohu přes nohu, a v ruce cigaretu na špičce, se kterou si dlouze hrála než si ji zapálila. Všimla si, že ji delší dobu pozorujuju. Pokývla hlavou na pozdrav a usmála se na mě.
Jan Dlouhý
radši vztyčený prostředníček než němá ignorace pozdravu
„Jak že? Ani slušné pozdravení, jak stav můj, i jméno mé si vyžadují, nedovedeš dát? Ty věru nevíš čeho slušný mrav si žádá? Tedy ztrestám tě!“ Tak tahle replika z Hurvínka mi naskakuje vždy, pokud mi kdokoli neodpoví na pozdrav.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Bakterie z vody letos zabíjí častěji, zemřelo už 23 lidí. Řada nákaz uniká
Premium Kromě jiných infekcí se v Česku letos více šíří i smrtelnější legionářská nemoc, která se...
Slovensko k tragédii směřovalo dlouho, tímhle prohráli všichni, míní expert
Premium Bývalý slovenský novinář a bezpečnostní expert Milan Žitný je přesvědčen, že k tragické události,...
V Kladně hořel sklad olejů a autodílů, škoda je čtyřicet milionů korun
V kladenské ulici Železničářů ve čtvrtek hořela průmyslová hala se skladem olejů a autodílů. U...
Soud v Haagu začal řešit Gazu. Genocida dosáhla strašlivé úrovně, zaznělo
Genocida, kterou Izrael páchá v Pásmu Gazy, dosáhla strašlivé úrovně, prohlásil zástupce...
- Počet článků 101
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3178x
dlouhy.jan@email.cz