Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Brzy vzniknou nové a velké terapeutické soukromé firmy, které budou české občany učit rychle utíkat o berlích (kteří ovšem v tom případě na straně druhé přijdou o invalidní důchody a stát ušetří)....;-O

0 0
možnosti
Foto

pošahanci kolem nás byli vždycky, Honzo... je to nepříjemný, jávim. Jo,z těch duševně vyšinutých a kolem nás - z těch jde strach. Z blbě napitých taky (před rokem do absolutně prázdného nočního busu ke mně přistoupilo deset čečenců pod parou...popis systému dole..

.takže tohle...Ostatního se pořád ještě odmítám bát.

... Udělat kolem sebe auru - andělé, a makejte!!!, štěstí, koukej se přestat poflakovat u volů, sem k noze!!!, nastartovat bojovnost do výrazu - nepřítel roste na našem strachu., trochu se modlit, zatnout svaly.....a jo...jít pryč, rychle... apak?:))) dát si hypersuperfrťana(, taky se klepu vždycky)...i malej má nárok ;-)výýýjimečně:-) nebo čokoládu... já kombinace obojího,..Honzáne...to je dobře žes utekl.R^

0 0
možnosti
Foto

Ano, taky si vzpomínám na řadu školení "k prdu", kde se člověk dozvěděl, co dělat, když letí paprsek alfa, beta nebo (nedej bože8-o) gama. Tyhle veselý zážitky dává člověk občas k dobru pro zasmání. Tenkrát to byla sranda.

Jenže v dnešní době člověk ani pořádně neví, čeho se má bát, co mu reálně hrozí. Média do nás hustí řadu nesmyslů, ale informaci, jak si poradit v opravdový krizi, abys pohledal. Takže asi opravdu nezbývá nic jinýho než utíkat a utíkat, co mi nohy stačí. Díky za fajn článek, Honzo.R^:-):-)

0 0
možnosti

Co na to napsat? Že začíná v plné míře platit: kdo uteče, ten vyhraje?!

Ale jak píšeš v poslední větě...je to vlastně vítězství?

0 0
možnosti
LP

Moc hezky napsáno. Děkuji Vám.

0 0
možnosti
JR
  • Počet článků 101
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3178x
představte si fotograii, na které je kolotoč.. takový ze starých časů, se zdobenou stříškou, velkými koni, draky a tak, sedí na nich lidé a točí se a záběr je zastaví v pohybu a jsou z nich rozmazané barevné šmouhy.. stojím před kolotočem, zády k němu (černobíle), ne příliš daleko, můžu se kdykoliv otočit, splynout s vířícími barvami, ale dost daleko na to, aby mě ta neosobní rychlost nepohltila.. prý mám na výběr.. říkala to Virginie ;)

dlouhy.jan@email.cz