žiju s celebritou

První setkání si ani nevybavím. Vlastně jsem ani nevěděl, že je tak slavná. Občas se sice objevuje na titulních stranách bulváru, to ano. Jenže se o ní nepíše zrovna lichotivě. Většinou jen s kým je ve vztahu, koho si podmanila, čí je milenkou, ke komu se vrátila, nebo kdo ji opustil. A protože není ani moc fotogenická, není ani nikterak hezká, ani oblíbená, nenapadlo mě, že je to ona. Taky nikdy nebyla můj typ.

ale Ty jsi přesně můj typ Honzo

Možná proto si ani nevzpomínám, že se mnou koketovala už v dospívání. Tvrdila mi, že jsem pro ni zajímavej a že mě sleduje. Mělo mě to varovat. Žádný, jsi hezkej nebo aspoň sexymozek, jen zajímavej. Jak říkám, nestál jsem o ni, ale ona o mě.

teď jsi ještě zajímavější

A pak později, někdy ještě daleko před třicítkou, zase si nevybavím, jak se to stalo, skončila u mě v posteli. Jen románek, myslel jsem. Omyl. Za dva měsíce jsem se stal jejím milencem. Občas za mnou přišla pro chvilkové uspokojení. Ne často. Přišla, a zas zmizela. Byl jsem pro ni jen taková rychlovka. Ale vracela se.

vracet se budu pořád

Před pěti šesti léty jsem přišel postupně o iluze a sny. A právě v tomhle období se mnou začala žít. Neměl jsem jí co nabídnout. Nevadilo jí to. Netoužila po dárcích, po romantice při svíčkách, neřešila budoucnost. Jen se mnou chtěla být. A přiznávám, že mi s ní bylo fajn. Zvlášť začátek byl intenzivní. V posteli jsem s ní byl schopen trávit několik dní v kuse. A Ty noci, kolikrát jsem nešel ani spát. Krásně se s ní filozofuje třeba o smyslu života. Tolik vypitého kafe a vykouřených krabiček cigaret. Zažil jsem s ní i totální splynutí. Fakt. Jen vím, že jsem se po třech dnech s ní, jako by probudil, a netuším, co jsem ty tři dny dělal, co jedl, nebo pil, jestli jsem spal, ani kde jsem byl.

zase splyneme, slibuju

Není náročná. Krásně se s ní šetří. Nemusím s ní nikam chodit, ani za přáteli, nepotřebuje kulturu, sport, práci, závavu, stačí jí jen tak s ní být, a nejraději doma. Je volnomyšlenkářka. Nepotřebuje, abych o sebe dbal, naopak mi přijde, že čím jsem zanedbanější, tím si mě víc cení. Nikde jsem se s ní nechlubil, nikam jsem s ní raději nechodil. A když už mě s ní někdo viděl, významně se zeptal kdo to je. Většinou jsem jen pokrčil rameny. Co taky říct.

važ slova

Je, slušně řečeno, hodně promiskuitní a nevyhraněná. Vím, že udržuje hodně vztahů, má milence a má i milenky. Šokuje Vás to? Mě ne. Ikdyž sex je s ní k uzoufání nudnej a fádní. Je pravda, že mě nepotřebovala jen pro sebe. Dovolila mi i několik paralelních vztahů. Pche. Jednoduše ví, že se k ní, dříve nebo později, vrátím. Buď dobrovolně sám, nebo z donucení, to když ta druhá mě chce jen pro sebe, ale zjistí, že už někoho mám. Bratránek Jarda o mně tvrdí, že nikdy nejsem sám. Ani neví, jakou má pravdu.

nikdy nebudeš sám

A v loni v létě se stalo něco nezvyklého. Najednou zmizela. Nevracela se. Bylo zvláštní, cítit tu úlevu, být zase svobodnej. Sám sebou. Cítit vůně. Radoval jsem se z blbůstek. Byl jsem štastnej. A hlavně jsem pochopil, že bez ní je mi líp.

lžeš si do kapsy

Jenže jsou to dva měsíce, co se vrátila.

a už Tě nikdy neopustím

Pokouším se jí zbavit, skoncovat s ní, ale je to těžší, než bych si kdy pomyslil. A teprve teď jsem zjistil, kdo to je. Teprve teď jsem pochopil to, proč o ní bulvár píše. Teprve teď jsem ji vlastně poznal. Nechci ji, nenávidím ji. Přesto mě ovládá.

přestaň už psát

Někdo před ní utíká oknem, někdo se zkouší schovat pod vodou, a někdo kvůli ní i začne střílet. I já se jí musím zbavit, musím se vymanit z jejího vlivu, s ní se totiž nedá žít…

ale dá, však ještě uvidíš

Možná i s Vámi třeba teď koketuje. Ono je jedno jak ji pojmenujete, nebo jak jí říkáte. Depinka, Depka, Depréze, Deprese. Bez ohledu na to, co našeptává Vám, říkám Vám: je to prachobyčejná děvka a neskutečná svině.

Věřte mi, já s ní žiju…