Jan Dlouhý
dlouhy.jan@email.cz
- Počet článků 101
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3178x
Seznam rubrik
Jan Dlouhý
přinutit kolovat krev
Ploužil jsem se domů. Ulice zacpaná kolonou aut a tramvají. Před domem blikající hasiči, policie, a právě odjíždějící záchranka. Divadlo pro dav čumilů skrz který se musím prodrat. „Zdovolenim. Tak sakra, uhněte! Já tady bydlím!“
Jan Dlouhý
aby se ze skřítka nestal skřet
Nikdo mi neřekl, že čas je poplatný i pro skřítky. Ten můj se objevil jednoho sobotního rána a než bych se byl nadál, vyrostl o metr a jeho hmotnost se zvýšila už 10x. Při pohledu na jeho apetit se bojím, aby jednou nesežral i mě.
Jan Dlouhý
sáhněte mi na dítě a zabiju vás
Snažíte se vychovávat dítě k úctě k člověku, k životu jako takovému, ke slušnosti, respektu, pokoře. Vštěpujete mu své znalosti a zkušenosti. Vedete ho k hodnotám, kterým věříte, a které po vás vyžaduje společnost, abyste věřil. To vše je v pořádku, a tak tomu věříte vy i vaše ratolest dokud ... dokud vaše dítě nepotká hyeny(smus).
Jan Dlouhý
to bych mu ji fláknul taky - policisti jsou taky jenom lidi
„Teče mu krev z pusy, mám mu zavolat rychlou?“ Ptal se ten mladší policista toho staršího. Starší vzhlédl od rozepsaného protokolu o nehodě, a já věděl, že se musím přiznat hned. „Víte, za to můžu já.“ A začal jsem popisovat, co se vlastně toho rána stalo...
Jan Dlouhý
nikomu tě nedám - není milovat jako milovat
Vztahy se mění někdy o překot, někdy zvolna. Než jsem do důsledku seznal, že mám synka, už měl na dortu svíčky tři. Než si synek uvědomil, že má tátu, sfoukával ještě o další tři svíčky víc. Znáte chlapy, jsme pomalejší. Tedy já rozhodně ano a synek je v tom, díky mně, geneticky dispozičně stejně.
Jan Dlouhý
jako když tě kopne kůň
S bojovným výrazem v pomalované tváři, chystá se William Wallace, s rozmáchlým mečem nad hlavou, proklát tělo nepřítele, kterého přemohl a jemuž předurčil neodvratitelný konec. V tomtéž okamžiku soku spadne přilbice z hlavy a on se dívá do tváře.. svému příteli. Meč mu padá z rukou.. zuřivost se vytrácí.. tvář se zkřiví bolestí.. oči zalejí slzami.. podlomí kolena.. padne k zemi neschopen boje.. neschopen čehokoliv... Bože, jak tuhle scénu ze Statečného srdce miluji.
Jan Dlouhý
pusa by se maminkám dávat měla
Po víkendu stráveném u mojí mamky jsme se loučili na prahu dveří a nabádal jsem synka, aby dal babičce pusu. Při cestě po schodech se mě zeptal, proč že jsem babičce pusu nedal taky. Evidentně mu v hlavě vrtalo, že já jsem jí tu pusu prostě nedal. Sumíroval jsem si v sobě co říct, jenže pauza na odpověď byla zřejmě natolik dlouhá, že ještě dodal: „Pusa by se maminkám dávat měla.“ Vážnost svého mínění dokládal pokýváním své čtyřleté hlavy. Osobně nemusím přemoudřelá dítka, ani když je to mé vlastní, ale tentokrát jsem mu musel dát za pravdu.
Jan Dlouhý
Honzíkova cesta
Honzíku, tak na poprvé celkem pohoda viď? Nervozita na Tobě ani nebyla znát, když jsme Tě s mamkou šli prvně vyprovodit do školy. To se přiznám, že strach jsem neměl, ale nervózní jsem byl. A to přesto, že jsi mě celé léto nevědomky přesvědčoval, že na to máš.
